Skip to main content

Kurz pro nižší důstojníky

Obsah

CHARAKTERIZUJTE ZÁKLADNÍ RYSY STRATEGICKÉHO MYŠLENÍ V 1. SVĚTOVÉ VÁLCE

Odkaz eduweb: odkaz
  • 2 generace válečnictví
  • Vznikaly základy moderní armády. Polní maršál Helmuth von Moltke st. (1800-1891) vybudoval pruský štáb, který se stal vzorem pro všechny ostatní armády. Zavedl institut válečné hry a kladl důraz na použití moderní techniky, např. železnice či telegrafu. Průmyslová revoluce umožnila vyvinout nové typy zbraní (kulomety, ostnatý drát, modernizace dělostřelectva, pancéřové bitevní lodě. Rozvoj tanků, letadel a ponorek. Letectvo se záhy rozčleňuje na stíhací, bombardovací, průzkumné a bitevní. Modernější palné zbraně s větším dostřelem a rychlostí střelby, početní zvětšení manévrových celků a schopnost uvedených jednotek a útvarů operovat na větší vzdálenosti, zavedení telegrafického spojení, zvýšení rychlosti přesunů díky železnici a s tím spojené zdokonalené logistické zabezpečení ovlivnily vývoj pruské armády. Delegování velitelských pravomocí, kritické, iniciativní a nezávislé myšlení, a zároveň schopnost adaptace a flexibilita velitelských kádrů.
  • Vyvinut nový typ pancéřových bitevních lodí s otočnými dělovými věžemi, které eliminují nedostatky boční palby malých ráží u dřívějších řadových lodí. Během 1. sv. války dochází k prudkému rozvoji tří druhů zbraní, které se stanou klíčovými v konfliktech 20. stol. tanků, letadel a ponorek.
  • Letectvo se záhy rozčleňuje na stíhací, bombardovací, průzkumné a bitevní.
  • Zvýšení palebné síly díky kulometům a synchronizované dělostřelecké barážové palbě znamenalo, že se lineární taktika, masivně používaná v 1. generaci válečnictví, stala neudržitelnou. Jízda díky tomu dohrála svou historickou roli a ve 3. generaci válečnictví byla ve funkci hlavního manévrového prvku nahrazena mechanizovanými jednotkami.
  • Nová situace ve vojenství - demonstrována i používáním nového druhu uniforem: vznikla unifikovaná, jednobarevná polní uniforma. Armády se zároveň zvětšovaly, proto vyvstaly nové problémy s logistikou, které byly nakonec vyřešeny využitím železnic a později i automobilů. Štáb byl díky rozvoji telegrafu umístěn v zázemí, kde měl větší přehled o situaci na bojišti.
  • Rozvinutí ideje tzv. totální války, v níž jsou všechny průmyslové a lidské zdroje nasazeny ve prospěch válečného úsilí. Průmyslová výroba se tak společně s početností armád stává rozhodujícím činitelem, který ovlivňuje válečný úspěch. Rozvoj průmyslu neznamená pouze konstrukci většího počtu dokonalejších zbraní, ale především zjednodušení výroby díky jejich konstrukční standardizaci, která usnadňuje jak rychlejší výrobu, tak i opravy a zrychluje zásobování. Idea totální války je následně rozvinuta během třetí generace válečnictví v nacistickém Německu.