Motivací rozumíme usměrňování našeho chování a jednání k dosažení určitého cíle. Motivaci v přípravě personálu je třeba chápat jako komplex různorodých a vzájemně se podmiňujících faktorů (motivů). Motivovat k dosahování co nejlepších výsledků znamená, že velitel musí řídit přípravu podřízených tak, aby je neustále motivoval k vyšší aktivitě a vzbuzoval v nich iniciativu, založenou na všestranných a odborných znalostech.

Vnitřní motivace–pramení z účastníka samotného (chci, abych byl lepší, lépe porozuměl, atd.)

Vnější motivace (stimul)–je dodávána z vnějšího prostředí, např. rodinou, partnerem, spolupracovníky či zaměstnavatelem (musím, abych si udržel místo, uživil rodinu)

Motivace, stimul - je vnější popud pro zvýšení aktivity; nejčastěji jím bývají peníze v mnoha formách – například stanovení úkolové mzdy, provize na prodaném zboží nebo na podílu na zisku společnosti. Existují ale i stimuly nepeněžní, jako jsou zaměstnanecké výhody, kterými jsou například pružná pracovní doba či zapůjčení automobilu, telefonu a podobně.

Efektivní vyhodnocování podřízených - při hodnocení podřízených je důležité řídit se několika základními pravidly – mělo by být pravidelné, co nejvíce objektivní a musí mít svou vnitřní kontinuitu. V systému hodnocení rozeznáváme – výkon, odměna a motivace.

Hodnotí se zpravidla tři hlediska – odbornost, výkonnost a osobní rozvoj.

Cíle hodnocení podřízených vojáků

• monitorovat výkon v minulosti vzhledem k dohodnutým normám;
• zlepšovat výkon v budoucnosti;
• identifikovat potenciál vojáka;
• identifikovat potřeby v oblasti vzdělávání a výcviku;
• pomáhat činit rozhodnutí v oblasti odměňování;
• poskytovat vojákovi příležitost projednávat s velitelem své ambice;
• poskytovat vojákovi zpětnou vazbu o tom, jak si ve službě počíná.