Jan Žižka z Trocnova

• je považován za jednoho z nejlepších českých válečníků středověku v celé Evropě. Pro AČR je však důležitá skutečnost, že mnohé z toho, co Žižka vymyslel, je ve vojenství stále používáno.
• neprohrál žádnou důležitou bitvu
• vozové hradby – defenzivní taktika. Věděl, že nepřítel začíná boj útokem jízdy, která svou formací a energií drtí formace pěšáků na volném bitevním poli. On však tolik jízdy k dispozici neměl. Vytvořil vozovou hradbu, kdy pěšáky chránily bočnice vozů bez nutnosti nosit brnění zároveň znemožnil možnost průniku jízdy do hloubky své obrany a práčata rozmístěná mezi vozy svou střelbou plašili koně nepřítele, díky čemuž se formace jízdy rozbila ještě před dosažením hranice předního okraje obrany. "Z nepřítelovi silné stránky, udělej slabou".
• Přesuny - vypracoval taktické dispozice pro úspěšné přesuny svých vozů. Vojáci se byli schopni organizovaně, efektivně, rychle a bezpečně přesouvat. Zajištění přesunů – jízdní jednotky, ženisti opravovali cesty a dělali průzkum
• Organizace, velení - organizačním počinem bylo vytvoření profesionalizovaných armád, které byly členěny na nižší organizační celky, jež byly schopny vzájemně spolupracovat nebo plnit samostatné úkoly
• Žižkových tažení ukazuje, že se po stránce takticko-strategické v boji s často početnějším a lépe vyzbrojeným protivníkem, snažil využít všech možných prostředků lsti, výhod terénu, překvapení, rychlosti pohybu i nenadálého přepadu nebo zrady.
• Jeho praktický poznatek by se tedy dal následně za implementovat do teoretické poučky, která však v dané době již dávno existovala, a to ve volně formě řečeno: „Z nepřítelovi silné stránky, udělej slabou“.
• Svou doktrínu Žižka zakotvil ve vojenském řádu, jenž částečně unifikoval i výzbroj. Zároveň došlo k propracování systému finančního zabezpečení a zásobování.
• Podle historika však za Žižkovými úspěchy na prvním místě nestál moment technický nebo taktický, ale psychologický (sebedůvěra, bojovníky božími).
• 0 generace válečnictví