- 1. Úvod
- 2. Metody přípravy personálu
- 3. Formy přípravy
- 4. Prostředky přípravy
- 5. Závěr
- 6. NEPOVINNÉ - Technologie v přípravě personálu
| Odkaz eduweb: | odkaz |
Role médií v dnešní společnosti
Média (televize, tisk, rozhlas, internet; standardní členění: soukromá, veřejnoprávní, státní) jako jeden ze šiřitelů informací má v dnešní „informační“ době svoji nezastupitelnou roli. Populace je v dnešní době pod permanentním vlivem médií, která mohou šířením informace ovlivňovat cílové příjemce a ovlivňují naše vnímání světa, přičemž mají čím dál tím více vzrůstající vliv. Důležitým aspektem je samotná věrohodnost informací. Ne všechno, co vidíme a vnímáme, musí být nutně tak, jak bychom si mysleli, že ve skutečnosti je nebo bychom chtěli, jak by mělo být.
O vývoji médií můžeme mluvit od vynálezu knihtisku (1440), skrze 1. tištěné noviny (1605), přes první vysílání rozhlasu (1906) či první televizní přenos (korunovace krále Jiřího VI. - 1937). Média jak je známe v dnešní době, byla poté nejvíce ovlivněna rychlým rozvojem internetu a spuštěním 1. webových stránek v 90. letech 20. století a spuštěním sociální sítě Facebook s následným rozvojem sociálních sítí. Internet a sociální sítě jsou zásadním zdrojem informací obyvatel. Stejně tak státní instituce a ozbrojené složky jsou na kyberprostoru kriticky závislé.
Fake news (FN) je cílené šíření dezinformací a tzv. hoaxů s cílem ovlivnit a manipulovat příjemce těchto zpráv. Jejich šíření usnadňují zejména sociální média a různé internetové “zpravodajské weby” (v nichž ovšem neprobíhá redakční práce mající za úkol ověřování pravdivosti informací a jejich zdrojů). Cílem FN je vyvolat nedůvěru v politiku, její představitele, systém, ale i západní hodnoty. To zejména za účelem ovlivňování směřování daných subjektů (států). Např. Rusko dokonce kvůli šíření FN vybudovalo celou infrastrukturu, jejímž základním prvkem jsou tzv. trolí farmy, které se prostřednictvím desetitisíců falešných účtů snaží ovlivňovat sociální sítě. Základním rysem v šíření Fake News je obrovská disproporce mezi vlastními náklady, které jsou relativně malé, a dosaženými výsledky, které mohou napadenému státu způsobit obrovské finanční ztráty (např. v případě Brexitu).