POROVNEJTE A VYSVĚTLETE ZÁKLADNÍ ROZDÍLY PRINCIPŮ VOJENSKÉHO MYŠLENÍ V DOBĚ TŘICETILETÉ VÁLKY A V PRVNÍ GENERACI VÁLEČNICTVÍ
Třicetiletá válka (1618–1648)
- Evropský ozbrojený a náboženský konflikt jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání.
- Důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu (počátek je brána bitva na Bílé hoře).
- Válka skončila uzavřením Vestfálského míru.
- Typické byly žoldnéřské armády – panovník si najal velitele (vojenský podnikatel - Albrecht z Valdštejna), ten si vybudoval celou armádu, která fungovala, když bylo potřeba. Albrecht z Valdštejna platil své vojáky, i když nebojovali, cvičil je → výhoda oproti ostatním. Nevýhoda byla, že bylo tvořeno žoldáky různého původu a měli malou loajalitu a častokrát utekli z bojiště nebo zradili, protože protivník jim zaplatil víc. Vojáci často plenili a terorizovali obyvatelstvo.
- Albrecht z Valdštejna – velmi dobré taktické schopnosti, bojoval za pomoci léček, manévroval tak, aby oslabil logistiku protivníka a pak zaútočil.
- Vzniká první generace válečnictví.
- Malé válečné státní armády používající lineární taktiku a vojáky, kteří jsou profesionálové, sloužící státu a nikoliv vojenským podnikatelům.
- Stát má monopol na násilí. První soupisy obyvatelstva = vznik státních armád = verbování. Omezily se negativní důsledky na civil, přestalo se drancovat a plenit.
- Rozvoj pevnostní architektury - bastionové pevnosti s hvězdicovým systémem opevnění, která musí reagovat na prudký vývoj dělostřelectva (Švédové první použili mobilní dělostřelectvo) především v době 30 války. Některé pevnosti vznikají na „zelené louce“, např. Terezín či Josefov, jiné integrují stávající městskou zástavbu, např. Olomouc či Hradec Králové, případně vznikají přestavbou staršího hradu, např. Špilberk.