Velení - je nejdůležitější složkou bojové síly. Je to pravomoc svěřená veliteli. Místa velení jsou organizačně, funkčně a technicky uspořádaná a propojená pracoviště velitele a štábu v daném prostoru operace k zabezpečení velení a řízení podřízeným silám a prostředkům.

Místa velení: hlavní místo velení (HMV), záložní místo velení (ZMV), operační středisko, centrum podpory, taktické místo velení (TMV), vzdušné místo velení (VzMV)

Podle mobility se MV dělí na:

• Stacionární místa velení představuje utajované a zpravidla předem v míru vybudované objekty, odolné úderům vysoce přesných zbraní a umožňující i dlouhodobý pobyt nezbytnému počtu osob. Jsou budována zpravidla pro strategickou a podle situace i pro operační úroveň.
• Mobilní místa velení jsou vytvářena zpravidla pro operační, ale zejména pro taktickou úroveň velení, jejich základem jsou mobilní velitelsko-štábní pracoviště a mobilní provozovny KIS. Současná situace vyžaduje, aby místo velení divizního, brigádního a praporního úkolového uskupení bylo možné rozvinout jako kompaktní celek. V závislosti na stupni velení je současné mobilní místo velení složeno z malého počtu vozidel nebo kontejnerů na vozidlech a stanů, které umožňují fyzicky spojit.

HMV praporu - pro řízení bojové činnosti se u praporu vytváří dvě mobilní místa velení:

• HMV - hlavní řídící, koordinační a komunikační centrum pro řízení bojové činnosti praporu
• Operační středisko
• Středisko KIS
• Středisko podpory
• Skupina zabezpečení HMV
• Praporní obvaziště
• TMV - při specifických bojových podmínkách se může vytvářet dočasné TMV, které se využije k velení z daného prostoru pro řízení nejdůležitějších fází boje nebo operace a při přemístění HMV

Úrovně velení = Systém velení a řízení AČR zahrnuje strategickou, operační a taktickou úroveň velení.