Média jsou klíčovým faktorem, která zásadním způsobem vytváří a ovlivňuje naše vnímání světa, význam médií ve válečném úsilí neustále roste - významný účastník. Neustálá přítomnost medií, které slouží k vyvolání strachu a nakonec podkopává vůli veřejnosti podporovat vládu v dalším boji.

2 generace válečnictví – média:

• Válečná propaganda - záměrná a systematická snaha o formování představ obyvatel, ovlivňování a usměrňování jejich pocitů, vůle, postojů, názorů a jejich chování za účelem dosažení takové reakce, která je v souladu s úmysly a potřebami propagandisty – plakáty.
• Cenzura - státní kontroly informací určených ke zveřejnění a zejména dozoru a dohledu nad tiskem i jinými formami svobody projevu.
• Vedoucí roli sehrála tištěná média, která informovala o dění na frontu v souladu se zájmem státu.
• Silný mobilizační nástroj státu a toto jejich působení dobře vystihuje koncept propagandy.
• Prostředek maskování pohybu vojenských sil a prostředků, dosahováno především prostředky cenzury.
• Oba tyto způsoby využívání médií při vedení válečného konfliktu odpovídaly totálnímu charakteru války a byly možné díky silné kontrole sdělovacích prostředků státem, která v případě této generace válčení byla hlavním aktérem vedení války.

3 generace válečnictví – média:

• Znaky válek třetí generace patří rychlost, rozmanitost, vzdálenost, překvapení a klamání.
• Komunikační média používaná v průběhu válek 3. generace byla rychlejší a rozmanitější.
• Bezdrátová telegrafie byla po 1. sv. válce nahrazena telexem (dálnopisem) a v průběhu 60. let faxem.
• Televizní vysílání na přelomu 40. a 50 let předznamenal vznik konkurenčního boje mezi již zavedenými tištěnými a audiovizuálními médii.
• Regulace médií státem druhá polovina 20. století byla v západních kapitalistických společnostech na ústupu.
• Informace o dění ve válečných konfliktech 3 generace válčení byly veřejnosti sdělovány prostřednictvím masových médií – tiskem, rozhlasem a zejména televizí.

Koncepty:

• Legitimizace a delegitimizace - v kontextu informování o válečných konfliktech označuje snahu médií ospravedlnit válečnou intervenci. S postupem času ale začala být vůči americké intervenci kritičtější a stala se tak aktérem delegitimizace.
• Koncept hyperreality - masová média se stala prostředkem dekonstrukce a simulace reality vytvářením tzv. Hyperrealisty = prolínáním mediálních vjemů a obrazů v době všudypřítomných médií.
• Embedded journalism a „válka v přímém přenosu“ - politicko-technologické podmínky období válek 3. generace umožnily rozvoj tzv. Vložené žurnalistiky a přiblížení války veřejnosti prostřednictvím zdokonalených přenosových médií a vytvořit válku v přímém přenosu.
• Válka ve Vietnamu – veřejnost byla informována fotografiemi o hrůzách války, což působilo tlak na vládu, aby ukončila konflikt. To však vedlo ke způsobu vedení války a použité taktiky.
• Válka v zálivu 1991 – informování veřejnosti záběry frontové linie vedlo k podpoře a povzbuzení vojáků.
• Afghánistán – ovlivňování veřejného mínění – korupce, neúspěchy vojenské mise → tlak na vládu, kritika.