Mezinárodní humanitární právo- se uplatňuje i tehdy, pokud členové vojenských jednotek vyslaných nebo zplnomocněných OSN použijí sílu – nebo jsou oprávněni ji použít – proti organizovaným ozbrojeným silám. Pro každý kontingent se humanitární právo se aplikuje v souladu se závazky, které podle MHP má daná vysílající země. Státy, jež poskytují vojenské jednotky pro tyto zásahy, musejí zajistit, aby vyslaní vojáci byli s normami MHP seznámeni. Aplikovatelnost humanitárního práva na ozbrojené síly působící pod velením a řízením OSN byla opakovaně potvrzena i generálním tajemníkem OSN. MHP – zda tam vůbec můžou být OS, jestli je to legální (Rada bezpečnosti), cíle a členění operace, jaká tam OS mají pravidla a role v místě nasazení, mandát, nutné dodržovat zásady MHP (zásada - zákonnosti, přiměřenosti, nezbytnosti, nestrannosti, rovnosti stran konfliktu, rozlišování, omezenosti prostředků a vedení boje)

Právo ozbrojeného konfliktu- je soubor základních pravidel MHP, které musí být dodržovány vždy – jako minimální standard – i silami OSN, zejména působí-li jako kombatanti v operacích na vynucení míru nebo v rámci sebeobrany při nasazení do operací na udržení míru.

Novodobý konflikt - zahrnuje dva typy konfliktů:

• Anarchické konflikty - vyznačují se oslabením nebo zhroucením státních struktur, jehož využívají nejrůznější ozbrojené skupiny, které se snaží uchopit moc.
• Identitární konflikty - úsilí určité ozbrojené skupiny definované společnou identitou (národnost, náboženství) svých členů o vyloučení protivníka - etnické čistky, násilné vysídlení a vyhlazení obyvatelstva jiné identity.

Novodobé konflikty - ve kterých je vystaveno násilí zejména civilní obyvatelstvo, se MHP vztahuje = Společný článek 3 Ženevských úmluv vyžaduje od všech ozbrojených skupin, aby respektovaly ty, kdo složili zbraně, a ty, kdo se neúčastní nepřátelských akcí (civilisté).

Překážky a novodobé konflikty - nedostatek disciplíny příslušníků stran v konfliktu, ozbrojování civilního obyvatelstva → šíření zbraní, stírání rozdílu mezi kombatanty a nekombatanty často vede k tomu, že střetnutí nabývají extrémně brutálního charakteru, který ponechává jen malý prostor pro uplatňování právních zásad

Na Ukrajině probíhá mezinárodní ozbrojený konflikt s Ruskem. Průběh tohoto konfliktu by měl být regulován pravidly MHP, které jednak chrání obětí válek, tedy osoby vyřazené z boje a boje se neúčastnící (ženevské právo), jednak reguluje způsoby a prostředky vedení bojů (haagské právo). Ukrajina a Rusko jsou smluvními stranami čtyř Ženevských úmluv (1949) a prvního Dodatkového protokolu k nim (1977), nejsou ale vázány všemi smlouvami haagského práva, např. smlouvou zakazující kazetovou munici. Mezinárodní humanitní právo stojí na zásadě rovnosti bojujících stran, kterým bez ohledu na to, kdo je agresor a kdo napadený, přiznává stejná práva a povinnosti.