Terorismus lze obecně definovat jako užití násilí nebo hrozbu násilím za účelem vyvolání pocitu strachu ve společnosti, s cílem dosažení určitých, zpravidla politicky motivovaných cílů.

Co říká mezinárodní humanitární právo o terorismu?

• Teroristické útoky se mohou stát v době ozbrojeného konfliktu i v době mírové. Proto je potřeba rozlišovat jednotlivé útoky a teroristické činy dle jejich účelu, rozsahu a zejména cíle.
• MHP je aplikovatelné pouze pro situace ozbrojených konfliktů, neupravuje akty terorismu, k nimž dojde v době míru.
• MHP v případech ozbrojených konfliktů, kdy terorismus bude v řadě případů jedním ze způsobů vedení tohoto konfliktu či bojové činnosti (např. v případech nerozlišujících útoků, použití taktiky spálené země, či teroru obyvatelstva a genocidy). Požadavek rozlišování mezi civilisty a kombatanty, jakož i zákaz nerozlišujících útoků je jádrem MHP. Protože MHP zakazuje každé násilí namířené proti civilnímu obyvatelstvu (Protokol I., čl. 51, odst. 2 a Protokol II, čl.13, odst.2), zakazuje také následující činy (které v praxi mohou být teroristickými útoky):

• útoky na civilisty a civilní objekty
• nerozlišující útoky
• útoky na místa bohoslužeb
• útoky na zařízení obsahující nebezpečné síly
• braní rukojmí
• zabití osoby neúčastnící se nebo již se neúčastnící nepřátelství

Příčiny: současná situace ve světě - náboženský terorismus (IS, migrace, ...)

Opatření: zvýšené výdaje na bezpečnost, posílení kontrol na důležitých místech

11. září 2001 - útok na dvojčata v USA – 3000 obětí

13. listopad 2015 - IS provedl teroristické útoky v Paříži (130 mrtvých a 350 zraněných osob)