Asertivita je schopnost prosazovat (nenásilně) svoje zájmy, názory, myšlenky a stanoviska, aniž bychom narušovali práva ostatních. Často se překládá jako sebeprosazení. Je důležitou komunikační dovedností a spadá do kategorie emoční inteligence. Umožňuje člověku jasně, přímo a bez manipulací vyjádřit a prosadit své názory a myšlenky tak, aniž by narušoval práva ostatních.

Příklady asertivního chování:

• Umění požádat o laskavost – „konec strachu z odmítnutí“ - svá přání definujeme jasně a srozumitelně.
• Odmítnutí – umění říci „NE" bez pocitu viny - jasně konstatujeme své ne (děkuji), nechci.
• Přijetí oprávněné kritiky – „čestně, hrdě, bez vzdoru" - reagovat vždy klidně, konkrétně a specificky.
• Pokažená gramofonová deska – Nejznámější metoda klidného opakování našeho požadavku bez nutnosti obhajoby.
• Sebeotevření „Neznalost neomlouvá.” – Nebát se přiznat na rovinu, že něco nevíme.
• Negativní dotazování - Pokud vám někdo řekne: “Tohle jsi udělal špatně.”, zeptejte se ho, jak by to udělal on. Buď získáte užitečné informace, nebo to můžete hodit celé za hlavu.
• Přijatelný kompromis - Neboli řešení, které je výhodné pro obě strany. Každá musí něco slevit ze svého požadavku, aby se podařilo najít řešení komplikované situace (nikdy nejděte za hranici své sebeúcty).