Hybridní válka- druh ozbrojeného konfliktu vedeného útočníkem za kombinace konvenčních a nekonvenčních prostředků se synergickým efektem. Jedná se tedy o asymetrický způsob dosahování cílů za přesunu těžiště do psychologické oblasti a užití informačních, diplomatických, politických, ekonomických a jiných nevojenských prostředků v kombinaci s vojenskými silami.

První fáze hybridní války - spočívá ve snaze co nejvíce rozklížit společnost daného státu a demoralizovat jeho obyvatele. Informační tlak (např. fake news, působení propagandistů či výstupy různých ovlivněných představitelů vlastního státu) je úzce propojen s kybernetickými operacemi proti cílové zemi. Ty mohou být jednak zaměřeny proti klíčové infrastruktuře, politice (mj. ovlivňování voleb ve prospěch populistických a antidemokratických stran či krádeže citlivých dat) nebo mohou mít vliv na klíčová ekonomická rozhodnutí. Nedílnou součástí je i podplácení (nebo zastrašování) politických elit či přímý/nepřímý diplomatický/ekonomický nátlak a ovlivňování ze strany útočícího státu. Všechny uvedené způsoby vedení hybridní války mají souvislost s psychologickým vedením boje. Popsané psychologické operace často zahrnují posilování regionálního či náboženského šovinismu. Jejich účelem je vyvolat a následně podporovat separatistické tendence (finančně, materiálně, zbrojně, politicky, lidsky), které způsobí další napětí ve společnosti a nakonec mohou vést až k občanské válce a rozpadu státu či jeho transformaci do snadněji ovladatelné podoby pro útočníka.

Další fáze hybridní války - dochází k aktivizaci různých sympatizujících skupin (extrémní levice/pravice) a nasazení speciálních, polovojenských či nepravidelných jednotek. Zejména ale jejich kombinací, s cílem vyvolat v napadeném státě co největší chaos, který pak ospravedlní intervenci vlastní armády. Nasazení polovojenských a speciálních jednotek je zvláště účinné v těch státech, které mají velké etnické či náboženské menšiny, jež jsou v opozici proti vládě. Vlastní, neoznačené, vojáky lze pak vydávat za příslušníky těchto menšin. Cílem operací, které probíhají ještě před napadením daného státu vlastní armádou, je co nejvíc oslabit postižený stát a eliminovat jeho vůli k odporu.

Cíle hybridní války - vyvolání strachu, delegitimizace režimu, narušení sociálního smíru za polarizace společnosti, vyvolání nedůvěry obyvatelstva v instituce a státu jako takovému, rozklad politického systému, zrušení společenského statu quo, který povede k chaosu a celkovému oslabení státu, jež může být posléze napaden.

Příklady hybridní války: obsazení Krymu a separatistická válka na východě Ukrajiny či v menší míře i Gruzie. Rusko vede hybridní válku proti některým zemím Evropské unie,[či dokonce všem západním zemím. Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 zahájilo Rusko až dva roky předtím ekonomickou válku s Evropou, když si ruský Gazprom pronajal v Evropě zásobníky plynu a nechal je před zimou prázdné.