Vzhledem k rostoucímu napětí v Evropě a zejména vztahům mezi ČSR a Německem hrály zpravodajské informace klíčovou roli. Zpravodajské služby měly za úkol sbírat informace o aktivitách nacistů, analyzovat je a poskytovat je vládě a armádě.

Opevnění na státní hranici:

• Zpravodajské informace pomohly určit, kde a jak by měly být opevnění umístěna.
• Ministr zahraničí Edvard Beneš na základě informací v roce 1932 upozornil ministra národní obrany Bradáče a náčelníka Hlavního štábu armády Syrového, že lze v roce 1936 nebo 1937 očekávat politickou a vojenskou krizi, na kterou musí být armáda připravena.
• Obranná strategie ČSR tedy spočívala v tom, že by nejprve poutala svými jednotkami útočící jednotky na linii opevnění, které by poskytlo dostatečný čas na mobilizaci a soustředění vlastní armády do nástupních prostorů a do doby než naši spojenci, především Francie, mobilizují a provedou hlavní útok na Německo.

Mobilizace 1938:

• Velmi cenným špionážním úlovkem se staly plány německé štábní hry z roku 1936, která rozehrávala nejrůznější varianty přepadení ČSR. Šlo o jedno z nejzásadnějších varování, že nacisté se o svých agresivních plánech jen tak nebaví, ale podnikají velmi konkrétní plány a kroky.
• Na jaře roku 1938, byla situace v příhraničních oblastech velmi napjatá, došlo k radikalizaci sudetských Němců. Vláda byla prostřednictvím dvojitého agenta informována o plánu, podle něhož mělo být ČSR napadeno. Tyto informace však byly považovány za málo věrohodné.
• Britští zpravodajové a československé zpravodajské služby však v této době poskytovali zprávy o koncentraci vojsk Wehrmachtu. Jednotky měly být součástí deseti divizí. Pod vlivem těchto zpráv vláda na mimořádném zasedání rozhodla částečně mobilizovat ozbrojené síly. Následně byla vyhlášena ostraha hranic. Po uklidnění situace byla ostraha hranic zrušena – Německo využilo naší mobilizaci na propagandu. To však mělo za následek další nárůst aktivity sudetoněmeckého hnutí (pašování zbraní, propagandistických materiálů a provádění výzvědných činností).
• Mobilizace byla vyhlášena 23. září 1938, proběhla rychle a úspěšně. Celkem bylo povoláno 1 250 000 mužů do zbraně včetně těch, kteří byli povoláni již před začátkem mobilizace. Dále bylo k dispozici 350 tanků, 5000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů.

Mnichovská dohoda 1938: podepsali v září 1938 zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a Německa, vedla k rozdělení československého území. Zpravodajské služby v té době informovaly vládu o plánech okolních států a snažily se najít způsoby, jak situaci zlepšit.